Státní rozpočet

Státní rozpočet je – jak již víme – součástí veřejných rozpočtů, představuje cca 55 % veřejných výdajů a zahrnuje rozpočty ministerstev a dalších státem řízených subjektů (viz tabulka 10.8). Ministerstvo financí předkládá vládě každý rok návrh zákona o státním rozpočtu na následující rok, poté jej musí schválit Parlament ČR. Po uplynutí rozpočtového období předkládá opět vláda Parlamentu Státní závěrečný účet, který obsahuje podrobné informace o hospodaření státu za rok předchozí.

Jak vidíme na grafu, největší prostředky plynou ze státního rozpočtu (cca 55 % výdajů veřejných rozpočtů), na druhém místě jsou územní samosprávné celky (obce, kraje), které získávají finance jednak ze státního rozpočtu, jednak přímo z výběru různých daní, poplatků apod. Třetím v pořadí jsou zdravotní pojišťovny a nakonec mimorozpočtové fondy.

Státní dluh

Nahromadění deficitů státního rozpočtu má za následek zvyšování státního dluhu, který je nejvýznamnější částí dluhu veřejného.

Schodek státního rozpočtu musí být z něčeho pokryt. Financování dodatečnou emisí peněz centrální bankou nepřichází v úvahu protože by to vedlo ke zhoršení kupní síly; jinými slovy by se se zvedla inflace a proto si musí vláda vypůjčit prostředky na finančním trhu. Deficitní financování státního rozpočtu se bohužel stává již od roku 1997 pravidlem, nehledě na to, zda se ekonomika nachází v ekonomické recesi (krize) či konjunktuře (růst). Deficitní rozpočet není obhajitelný v době silného ekonomického růstu, tak jak se to stalo za vlády ČSSD v letech 2002–2006.

Vládní (veřejný) dluh je součtem dluhu státního rozpočtu, zdravotních pojišťoven, územních samosprávných celků a dluhu mimorozpočtových fondů, tedy všech subjektů veřejných rozpočtů. Veřejný dluh vzniká schodkových financováním veřejných rozpočtů. Státní dluh je součástí veřejného dluhu, je jeho nejvýznamnější částí. Státní dluh vzniká schodkovým financováním státního rozpočtu.

1993 – Rozdělení Československá

  • Celkový dluh – 158,8 mld. Kč

1993 – 1997 – Vláda ODS, KDU-ČSL, ODA  (premiér: Václav Klaus)

  • Nárůst dluhu: + 14,3 mld. Kč
  • Celkový dluh: 173,1 mld. Kč

1998 – Úřednická vláda (premiér Josef Tošovský)

  • Nárůst dluhu: + 21,6 mld. Kč
  • Celkový dluh: 194,7 mld. Kč

1998 – 2002 – opoziční smlouva ČSSD a ODS  (premiér: Miloš Zeman)

  • Nárůst dluhu: +  201,2 mld. Kč
  • Celkový dluh: 395,9 mld. Kč

2002 – 2006 – Vláda ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU (premiéři: Vladimír Špidla,  Stanislav Gross, Jiří Paroubek)

  • Nárůst dluhu: +  406.5 mld. Kč
  • Celkový dluh: 802,5 mld. Kč

2006 – 2008 – Vláda ODS, KDU-ČSL, SZ (premiér: Mirek Topolánek)

  • Nárůst dluhu: +  197 mld. Kč
  • Celkový dluh: 999,5 mld. Kč

2009 – Úřednická vláda (premiér Jan Fischer)

  • Nárůst dluhu: + 178,5 mld. Kč
  • Celkový dluh: 1178 mld. Kč

Úroky ze státních dluhů jsou podle současného ministra financí Eduarda Janoty již po platech a důchodech třetí nejvyšší položkou výdajů státního rozpočtu. ČR splácí jen úroky z dluhu, které nyní činí zhruba 70 miliard korun ročně.

David P.