Osamělost přespolního střelce

Poslední události v Norsku otřásly světem. Smrt nevinných a bezbranných dětí v kulturní demokratické zemi v Evropě nemá v historii obdobu.

Norsko je vzorem svými demokratickými přístupy k širokým lidovým vrstvám a vláda se tam nechová k lidem povýšeneckými a přezíravými postoji. Norští vládní činitelé se chovají jako prostí občané, do práce chodí pěšky nebo tramvají, nakupují v obchodních centrech a střediscích jako každý běžný občan, neobklopují se sluhy a ochrankou. Lidé si žijí dobře.

Z tohoto pohledu se zdá čin norského střelce nepochopitelný, ale je třeba se na něj podívat v širších evropských souvislostech, myslíme-li na Evropu globalizovanou.

Co dělají evropské vlády proti agresívní rozpínavosti muslimů, jak řeší otázku nepřizpůsobivých Romů, jak bojují proti sociálním konfliktům, bídě či nespravedlnosti. Těch otázek by bylo možno položit více a odpovědi se nedočkáme. Jednak nám obyčejným lidem nikdo nenaslouchá, a když ano, nestojíme za odpověď.

Nabízí se hrůzná otázka, zda je teror jedinou šancí, jak upozornit politiky na odlišné názory zdola. Jsou vlády a politikové vůbec ochotni poslechnout odlišné názory?

Norský střelec vytvořil rozsáhlý elaborát, ve kterém zveřejnil své názory a program. Jenže podobných názorů kolují po internetu stovky, ne-li tisíce a ve své podstatě jsou daleko tvrdší. Kromě toho, že je tajné služby evidují, se nic neděje.

Výsledek je tady. Neposloucháte mě, tak na sebe upozorním jinak. Výsledkem je masakr, smrt nevinných.

V celém světě umírají následkem terorismu obyčejní lidé, kteří nemají s politikou nic společného. Ti, kteří zavinili všechno to svinstvo, které nás obklopuje, si sedí dál ve svých funkcích, využívají svých postavení k osobnímu prospěchu hluší a slepí k názorům lidí.

Odsuzujeme tento způsob, jaká zvolil norský střelec k prosazování svých názorů. Je, bohudík, ještě řada jiných možností. Jak ale řešit situaci, byly-li vyčerpány všechny dostupné možnosti a nic se nemění, to opravdu není jasné. Smrt bezbranných dětí to jistě nevyřeší.

Česká vláda, kterou nenávidí většina občanů, její ministři, kteří jsou neoblíbení ještě výrazněji jako jednotlivci, je zářným způsobem hluchoty a slepoty k názorům občanů.

S jakou arogancí přistupuje k odborům a jejich předákům, jak se chová k chudým vrstvám obyvatel, jak ničí a plení, kupčí a pletichaří, zesměšňuje své odpůrce.

Přečtěte si glosy na internetu, tam jsou otištěny nelichotivé postřehy občanů k české politice velmi nevybíravým způsobem.

Norskou politiku můžeme označit za prolidovou. Českou politiku vládnoucí třídy můžeme označit za protilidovou. Jde z toho strach, i když otázka nebyla vyslovena.

Vyslovujeme a projevujeme hlubokou lítost nad smrtí norských dětí a zároveň strach z dalšího vývoje evropské politiky.

Za krajský výbor DSSS MSK: Mgr. Václav Komárek, Iveta Machová