O morálce

Jsou lidé, kteří dnes žasnou a pohoršují se nad morálkou současných politiků; zapomínají při tom jaksi, že si je sami zvolili nebo umožnili svojí neúčastí ve volbách, aby je za ně zvolili jiní.

Je nutno si uvědomit, že morálka společnosti je dána více méně tím, co není zakázáno, tudíž vlastně tím, co je v mezích zákona, ať je zákon jakýkoliv. Pohlédneme-li na vývoj české společnosti v posledních 20-ti letech, je třeba si připomenout období tzv. PRIVATIZACE za premiéra Václava Klause, zakladatele a duchovního guru ODS. Hesla hlásaná tím pánem: „Neznám špinavé peníze“; „Peníze jsou až na prvním místě“; „Více takových Kožených do naší privatizace“. Nebo: „Nestyďte se být bohatí“, stala se pobídkou nových politických elit, a to nejen z ODS k tzv. HROMADĚNÍ MAJETKU.

Nestydatost současných představitelů ČR je třeba hledat v praktickém užití zmíněných hesel. Je známo o straně ODS, že vždy ke svému vládnutí využívala pomoci tak či onak získaných přeběhlíků, vesměs zvolených do parlamentu za ČSSD. Za premiéra Klause to byli Wágner a Teplík, za premiéra Topolánka známí renegáti Pohanka a Melčák, k nimž pak přibyli Wolf, Snítilý a někteří další z ČSSD při volbě prezidenta. Jiří Paroubek to nazval vládnutím pomocí zkorumpovaných poslanců opozice – jen při tom jaksi opomněl zdůraznit, že tito zkorumpovaní poslanci se nacházeli na volitelných místech kandidátek ČSSD. Premiér Nečas zavedl do praxe ODS, která měla v koalici pohodlnou většinu 117 hlasů přetahování poslanců koaliční strany – VV. Bylo to dáno nutností zarazit rozkrývání korupční kauzy PROMOPRO, kdy hrozilo odhalení, kamže směřovaly přebytečné peníze poukázané této firmě panem ministrem za ODS Vondrou. Také bylo třeba překazit Bártovi a VV sbírat body u voličů, protože se jedná o stranu novou, která nemá z minulých vlád máslo na hlavě. Po odvolání z funkce předsedy poslaneckého klubu ODS napsal pan poslanec Tluchoř v Právu: „Kdyby se všichni drželi plánu, mohli jsme s pomocí dvou poslanců VV klidně fungovat dále“. Z tohoto vyznání je jasné, odkud se vzala náhlá láska k „pravdě“ a „poctivosti“ u údajné milenky pana Tluchoře a jejího kolegy Škárky.

Prohlášení premiéra Nečase, že kauzu ministra za ODS Vondry si vyřeší ODS sama, připomíná pamětníkům, jak se řešily trestné činy skalních komunistů „PO STRANICKÉ LINII“, takže neskončily nikdy u soudu. Ve víru kampaně proti Johnovi, Bártovi a VV se mělo jaksi ztratit zastavení vyšetřování exministra Drobila, o němž se neví, kdo ho vlastně zastavil. Jen se podobá činu Renáty Vesecké v kauze Čunek jako vejce vejci. Paní Veseckou ministr Pospíšil odvolal, i když se k tomu neodhodlal jako ministr Topolánkovy vlády. Teď má lehčí pozici, protože odpovědnost za mimosoudní očištění nekorektního politika „se hledá“ kdesi mezi policií a státní zástupkyní. Tak česká vláda vytírá zrak a vymývá mozky daňových poplatníků za vydatné pomoci loajálních masmédií. Tyto případy připomínají naléhavě heslo profesora Actona: „Moc vždy korumpuje, absolutní moc korumpuje absolutně“. Takto se dá i pochopit, jak je možné, že státní byrokracie, která údajně potírá jakýsi neonacismus, staví v Dobroníně u Jihlavy pamětní desku nacistům.

Jiří Poledno, Ostrava