Na aktuální téma

V Česku se naplno rozhořel boj zločinných spolčení.

Kmotr z ABL varovně pozvedl ukazovák. Podívejte se, co všechno dokážu, když mě nenecháte na pokoji. A to není všechno, co mám v ruce. Jako oběť si vybral dvě dnes už politicky bezvýznamné osoby, aby dokumentoval, že stejně mohou dopadnout daleko výše postavené osobnosti naší politiky, protože na všechny něco víme. Určitě ne ze sledování nevěrných paniček a záletných manželů.

Je to výsledek systematického sledování politické a ekonomické scény, předávání informací protistranám za tučné honoráře. To, co prováděl pan Bém a pan Janoušek, je běžná praxe v naší politice pod vedením ODS. Figurky na politické šachovnici jsou postrkovány mocnými lobbisty, kteří hájí zájmy svých finančních seskupení. Kdo v tomto směru sbíral dlouhodobě informace všemi možnými způsoby, má dneska řadu politiků pod palcem, protože skoro všichni jsou v něčem namočeni.

Občané naší země to všechno sledují s odporem, ale zatím bohužel mlčky. Sdělovací prostředky jsou v tomto směru daleko odvážnější a otevřenější a nebojí se mluvit o věcech, které my pouze registrujeme.

Metoda odposlechu, která je často terčem kritiky, je běžně používaný způsob, jak něco dokázat, co jinak prokázat nelze. Pan prezident ve svém trapném vystoupení prohlásil, že odposlechy ničí demokracii. Podle něj demokracii neničí podvody, zlodějiny, korupce, ale odposlechy. Zajímavé je, že odposlechy jiného druhu mu nikdy nevadily, jako např. sledování telefonů aktérů z kauzy Vítkov.

Kauza Janoušek-Bém je jen špičkou ledovce. Kdybychom se podívali do ostatních krajů v republice, pak situace je stejná jako v pražské ODS, možná, že někde ještě horší. Odposlechy údajně mají původ v BIS. Tato tragikomediální organizace je příkladem naprosto zbytečného zařízení, které odčerpává peníze ze státního rozpočtu, protože na její závěry nikdo z politiků nereaguje a nebere je vážně.

Je tu i druhá možnost, že na závěry BIS nereaguje někdo záměrně a programově, protože by musel klepnout přes prsty své stranické soukmenovce, se kterými je provázán nitkami společných lumpáren.

Co na to pan „čistý“ premiér? Dělá mrtvého brouka a prohlašuje, že si musí s panem Bémem vážně promluvit. Trapnost nad trapnost. Měl by si vážně promluvit se všemi lumpy, které ve straně má. To by trvalo hodně dlouho.

Sledujete-li televizní Hydepark, všimněte si titulků v horní části, které jsou vyjádřením názorů širokého spektra občanů. Tyto názory jsou plné nenávisti k vládnoucí koalici reprezentované především ODS, kterou řada příspěvků označuje za zločinné spolčení. Takto smýšlí většina občanů této země. Když se pak kriticky podíváme na činnost soc. demokracie, příliš se od ODS neliší.

Překvapivé je, že naši vládci tuto nenávist neregistrují a nejsou schopni se poučit. Nic se nezmění, dokud se tlak občanů nebude zvyšovat a dokud se jednotlivé opoziční síly nesjednotí a nevytvoří jednotnou frontu odporu. Zářným příkladem je Island, kde občané vzali věci doopravdy do vlastních rukou.

Je třeba mluvit, ale i jednat. DSSS je silou, která nechce stát stranou.


Mgr. Václav Komárek, Iveta Machová; DSSS Ostrava