Gordický uzel

To je rčení, jež vyjadřuje složitou situaci, ale lze ji vyřešit rozhodným jednoduchým způsobem. Odvolává se na legendu spojenou s Alexandrem Velikým, který se nezdržoval hledáním skrytých konců, ale vytasil meč a uzel přesekl. Tato mluva se používá v případech, když někdo rychle a rázně vyřeší nějakou spletitou otázku. Avšak lidé, kteří to chtějí řešit, jsou označováni za snílky a populisty. Vystavují se různým pomluvám, fámám směřujících z politických sekretariátů.

Vznikají nesnesitelné situace proto, že se neustále spekuluje o zájmech nejrůznějších skupin, ale zapomíná se na jedinou důležitou skupinu, a to jsou občané. Neřeší se skutečné problémy, které způsobily zadlužení státu. Je zapotřebí změnit Ústavu ČR a odstranit nevyhovující zákony a iniciovat jejich změnu. Jak víte, týká se to majetkového přiznání, exekuce, anonymních akcií, registračních pokladen, církevních restitucí, amnestie, kartelových dohod velkých společností, které dusí české podnikatele. Dále vysoké daně, snížení počtu zdravotních pojišťoven, ceny potravin, zboží a energií, včetně dalších problémů. Proč to ale nejde? Těmto skupinám jde jen o moc nad lidmi, nikdo to nechce vidět a baští jim jejich žvásty. Proto je nutné respektovat a volit neparlamentní strany, které pomohou demokratizovat řízení naší země včetně obecného referenda.

Pojem bohatství státu je velmi široký a rozhodně do něj nespadají pouze daně a poplatky. Musíme se zamyslet nad pojmy, jako je kvalita života, společenské klima a soustřeďovat soudržnost mezi vrstvami obyvatel. A ne co dělá tato nechtěná vládnoucí garnitura, která naší společnost uměle rozděluje a staví skupiny lidí proti sobě. Vytrácí se zde i podstata voleb, což lze změnit pouze volebním zákonem.

Jestliže si občan nechce uvědomit a bude stále volit parlamentní strany, situace se nikdy nezmění. Ba naopak, situace se zhorší, jak to ukazuje posledních 20 let. Do vedení státu musí být vybraná garnitura lidí, kteří budou mít předpoklady tento stát řídit k blahobytu. Ano, musejí to být lidé nestranní, nezávislí, objektivní, ale hlavně znalí ve svém oboru pro daný resort. Věříme, že při příštích volbách konečně zvítězí zdravý rozum a občan vybere a zvolí ty nejlepší kandidáty. Ne jak tomu bylo doposud, kdy na místech poslanců sedí lidé, kteří nikdy nebyli zapojeni v pracovním procesu. Tuto složitou situaci lze vyřešit rozhodným způsobem (gordický uzel), tzn. nové volby. Náš stát potřebuje osobnosti sebevědomé, profesionální, a ne to co jsme měli a máme nyní.

Dalším velkým problémem jsou církevní restituce, tzv. tunel století. Patříme k většině občanů, která s církevními restitucemi nesouhlasí. Nejsme idealisté, ale navrhujeme jinou možnost. Církve v ČR by mohly být zapojeny do speciálního programu financovaného ze státního rozpočtu, a to z prostředků určených k vyrovnání restitučních nároků. Projekt by se vypisoval v pravidelných intervalech (ročně) a zahrnoval opravy zanedbaných církevních památek, charitativní a humanitární akce (nemocnice, azylové domy, hospice atd.), rozvoj církevního školství, ale i investice do vybraných forem podnikání, z jehož výtěžku by byly hrazeny platy kněží a zaměstnanců církve. Tyto projekty by podléhaly státní kontrole. Stát by nevydával bianco šek na miliardy korun, ať si s nimi církevní představitelé hospodaří, jak sami chtějí. Můžeme si za vzor vzít baptisty, kteří po státu nechtějí nic.

Posledním problémem, kterým se chceme v tomto článku zabývat, je romská otázka. Zde je nutno si uvědomit, že existuje svoboda slova. Ta však neplatí pro členy DSSS, kteří sdělují určitá fakta a jsou nazýváni rasisty, dokonce soudně stíhanými. Ale zná někdo z kritiků lepší řešení než právě DSSS? Cožpak si kritici neuvědomují, že odlišnost Romů nespočívá v barvě pleti, nýbrž v jejich morálce. Právo má být pravdivé a nediskriminující, aby právo jedněch nešlo na úkor druhých (většiny).

V čem vězí neřešitelnost daného problému, to je neochota politické reprezentace přiznat skutečný stav věci a přijat opatření (byť tvrdá) se všemi důsledky (viz Francie). Toho se naši politici bojí a chovají se jak bazilišci či chameleoni. Takto se věci nevyřeší nikdy a na celé situaci prodělává občan, stát i cikánské etnikum. Budete-li chtít tento gordický uzel našim potomkům nezanechat, musíme do něj tasit, třeba i za cenu domovského práva.

DSSS chce ten gordický uzel přeseknout. Když je dobrá vůle, všechno jde. Tyto neřešené problémy nás stojí ne desítky, ale stovky miliard korun.

 

Mgr. Václav Komárek, Iveta Machová; DSSS Ostrava