Pravice a levice aneb chudí a bohatí

V poslední době nás rozesmívají řeči o polarizaci české společnosti na pravici a levici. Ve skutečnosti nejde o ono klasické dělení, na které jsme zvyklí z politické scény, nýbrž o daleko hlubší příkop, který rozděluje společnost na chudé a bohaté.

Jasně to prokázaly prezidentské volby, kdy ani obrovské finanční částky investované do kampaně spícího knížete nepomohly. Pro všechny zbohatlíky by to byla výhra, neboť s touto směšnou figurkou by mohli manipulovat podle libosti. Směšné bylo i chování studentů, ti se ovšem dají zmanipulovat kdykoliv a pro cokoliv.

Naši umělci, především pak herci, nezklamali, byli většinou pro knížecí. Jejich argumentace, jak pravil jeden známý herec a jemu blízká herečka, které dohazuje role za slušný peníz, že kníže oplývá noblesou a že nás spojuje s první republikou, už není jen směšná, je to cynický výsměch občanům této země. Podle nich je noblesou, když si člověk slintá po bradě, není mu rozumět a všude usíná. Na rozdíl od herců si myslíme, že nás kníže nespojuje s první republikou, ale dokonce s feudalismem. Možná bychom museli chodit na robotu na panské.

A tak opět je tu chudý lid, který politici nazývají pojmem „normální lidé“. Tímto pojmem sami sebe vyčleňují do skupiny, která je nadřazena nad „normální lidi“. Tato skupina nadlidi je pestrou směsí zlodějů, podvodníků, politiků, advokátů a soudců, doktorů a herců. Ti všichni, vzhledem k postavení, které zastávají, dovedou obratně těžit prostředky z našich kapes, k čemuž jim pomáhá vydatnou měrou nejlepší ministr financí na světě.

Jeho rétorika, která je vždy stejně demagogická, přispívá k ohlupování posluchačů a osobně připomíná velkého propagátora z dob minulých. Můžeme se obávat, zda na konci jeho projevu nezazní proslulé a poněkud na dnešní dobu aktualizované: „Chcete totální daně? Máte je mít“.

Protože všichni naši politici patří do skupiny bohatých, je těžké dělit je na pravici a levici. Zbývají menší strany, jejichž program bohatým nevoní, a proto jim dávají nelichotivé přívlastky. Je to obvyklá manipulace s vědomím občanů. I nový prezident zřejmě brzy splyne se skupinami peněz, bez kterých se neobejde, pokud si je nechce postavit proti sobě.

Takže situace chudé většiny je neradostná a vyhlídky na zlepšení jsou v nedohlednu. Mlčící většina je příliš pasivní a chybí jí elán, který by vedl ke zlepšení.

Vyřeší něco nové volby? Obáváme se, že ne. Český volič je příliš konzervativní a řada občanů se nechá ovlivnit řečičkami.

Premiér svoji rodnou stranu systematicky likviduje. Jeho řeči o změnách v ODS typu „musíme“ a „je třeba“ jsou lacinou proklamací bez jakéhokoliv dopadu na politickou praxi. Preference ODS jsou na úrovni komunistů, které lidé nevolí pro jejich program, ale ze vzdoru k politice stávající koalice. A tak velký stratég z TOP09 už hledá cestičky jak a s kým se spojit do budoucna a opět vládnout, protože s mrtvou ODS už to nepůjde.

Takže voliči, vezměte na pomoc vlastní mozek a udělejme rozhodný krok k tomu, aby ta chudá většina si vydobyla to, co jí právem patří. Dělnická strana je připravena postavit se do čela.

 

Mgr. Václav Komárek, Iveta Machová; DSSS Ostrava