Nestoudnost nebo inspirace

V tomto článku bych se chtěl zaměřit na to, jak se ve světě, konkrétně v mezinárodních kolech olympiád dokáží prosadit čeští studenti. Zpravidla se to týká vyšších ročníků středních škol. Výsledky českých „olympioniků“ klesají, ale v průměru se pohybujeme v lepší polovině zemí EU. Avšak v celosvětovém srovnání je to poněkud slabší, protože první místa většinou obsazují zástupci východoasijských států.

První poznání jsem zjistil již v 70.-80. letech, kdy jsem učil Vietnamce. Ti přímo excelovali jak v matematice, tak fyzice. Čemu vděčí za takové výsledky? Velkou roli zde sehrává obrovský dril. Podobným způsobem jsem prováděl přípravu žáků na soutěž odborných dovedností (SOD), kteří o tuto soutěž projevili zájem. Speciálně pak celý týden probíhala příprava od rána do večera v oblasti teorie, která rozhodla. Za vítězství byli žáci odměněni zájezdem do bývalého SSSR, finanční odměnou a dalšími hodnotnými cenami. Však tito žáci vystudovali VŠB a nyní zastávají vysoké technické funkce.

Nemyslím si, že by u nás bylo realizovatelné přistupovat ke vzdělání na principech asijské pedagogiky, společnost by to asi neskousla. A dostávám se do opačného extrému, když po studentech se požaduje informace spíše umět dohledat. Domácí úkoly jsou zbytečné a navíc stresující, jak je řečeno některými odborníky na školství. Vzpomínám si, že my jsme byli nuceni se vše nabiflovat za cenu drilu. Vrcholem je, že jsem se setkal s žáky, kteří se přišli učit na obory s nedokončeným základním vzděláním. Tito žáci neuměli číst, psát, násobit, a to ve 21. století. Ano, byli to žáci, kteří pobývali několik let v Anglii.

Výsledkem našeho vzdělávání je klesající zájem o přírodovědné a technické obory, včetně nižší úrovně znalostí studentů, kteří se na tyto obory hlásí. Důsledky se již projevují nyní, a proto se domnívám, že větší posun k tomu, jako to probíhá v asijských zemích, by neškodil. Co bude pak za 20-30 let? Tato éra školství začala ministryní Buzkovou, kdy se ministerstvo školství zaměřovalo pouze na zvýšení počtů gymnázií na úkor technického a odborného školství. Naše republika nepotřebuje velké množství politologů, sociologů, historiků, futurologů apod., když absolventi těchto oborů nenacházejí uplatnění na trhu práce.

Proto je zřejmě zapotřebí zvýšit náročnost učitelů na žáky a nedívat se na žáka, kterého vyhodím v důsledku velmi slabých studijních výsledků tak, že nedostanu peníze. Je nutné změnit financování včetně finančních pobídek žáků na učilištích a odborných školách, protože dělnické profese na trhu práce chybí.


Mgr. Václav Komárek, DSSS Ostrava