Demokracie nebo despocie

Situace není beznadějná. Intelektuální, mravní i výkonný potenciál národa lze kultivovat. Samo se nespraví nic. Přičiněním odcizené mediokracie a prospěchářů se situace zhoršuje: soustavná demokratická výchova občanů neexistuje, svoboda slova je u nás pro vybraná slova. Do čela se dostali funkční negramoti a bezohlední prospěcháři. To dokazuje fakt, že lidé volí aristokraty a vlády protilidové. Je nejvyšší čas prosazovat moudrost, odbornost, pravdu, spravedlnost, tvořivost, angažovanost a další tvořivé cíle.

V zemi Komenského je nejsmutnější krize školství. Máme ještě dobré učitele i školy, ale naše vzdělanost se propadá na poslední místa (EU a OECD). Základní školy nemají vymezeno ani základní učivo. Nejhorší je, že se vysoké školství mění v byznys. Byznys ovládl i vydávání dotovaných učebnic pro základní a střední školy.

Praktický výcvik většiny učebních oborů je nedostatečný, dokonce musíme „dovážet“ základní profese.

Jsme jediným státem EU, který nemá zákon o státní službě. Státní úředníci se udržují v nejistotě. Funkce státu se oslabuje a privatizuje. Z důchodu, bezplatného zdravotnictví a školství se stal byznys. Počet úředníků se zvýšil a jejich výkonnost včetně odbornosti klesla.

Výdaje na státní správu vzrostly od roku 1990 na šestinásobek. Zavedení 14 krajů není státnické ani evropské. Posiluje to nestabilitu ČR.

V čele státu jsme zažili fanatiky neoliberalismu. Slibuje svobodu všem, ale dopřává ji jen bankám a supermonopolům, v podstatě jde o novodobý kult maximalizace zisku, mamonu a megamoci.

Původní konzervatismus nahrazuje neokonzervatismus. Oživuje tradice imperiálních říší a středověkých monarchií. Důsledkem jsou církevní restituce, v podstatě dar Vatikánu. Církevní majetek (od Josefa II.) má veřejnoprávní charakter, který církev jen užívala. Největší část půdy ovládne cizí panstvo. Prodej dirigovaný bankami Vatikánu začíná.

Nebývalá globální megamoc se nepředvádí, naopak se skrývá a k ovládnutí jí slouží 3 prostředky – řízené peníze, řízená slova, řízené střely.

Tam, kde se lidé neangažují a nebrání, roste pocit nové maskované totality.

Dobrých politiků u nás není. Všemocní se dopouštějí tolika svévolí – viz solární energie (doplatíme více jak bilion Kč). Kolik nás bude stát amnestie zločinců, na to si ještě počkáme.

Závěrem: Po záblesku listopadových nadějí převládla řada strategických omylů a katastrof, tj. rozdělení Československa, odcizení hodnot národního hospodářství, církevní restituce, amnestie zločinců, hledání naší identity v Bavorsku v „čase Nečase“ apod. Progres vystřídal regres.

 

Mgr. Václav Komárek a Iveta Machová, DSSS Ostrava