Volební nesmysl aneb demokracie po česku

A máme po volbách. Všichni si myslí, že žijeme v zemi, kde „vláda vše vyřeší“. Avšak co se to děje. Všichni chtěli změnu, ale najednou vidíme, že strany budou raději v opozici a zdůvodňují, že nechtějí dopadnout jako VV – však je to pohodlnější.

KDU-ČSL tvrdí – máme 3 možnosti, a to buď budeme ve vládě, v opozici, nebo případně vládu podpoříme, ale nesmíte zasahovat do církevních restitucí.

Úsvit taktéž chce být v opozici, jelikož je jich málo a nejsou schopni nic změnit. Dle sdělovacích prostředků jsou populisté, nemají členskou základnu ani program, ale podpoří vládu, když bude prosazovat obecní referendum. Avšak kdo bude dávat otázky, jak se budou dělat, kolik se za to zaplatí, nikdo neví.

ODS v současné době dostala stop od občanů. Nic nemění na tom, že cílí na mladé, podpoří je při startu podnikání i koupi prvního bytu, včetně změny ústavy. Co dělali předtím, když byli několik volebních období u moci? Dnes se stává nevolitelnou stranou z důvodu korupčních afér a neplnění volebních slibů.

TOP09 – strana, která podporou rozpuštění poslanecké sněmovny jasně deklarovala svůj stranický zájem před obecným zájmem celé země, kdy poslanci utekli od rozdělané práce na více než stovce zákonů. Navíc polarizují společnost, kde se vymezují proti prezidentovi, že porušuje Ústavu, avšak nikdy neřekli, v čem ji porušil. Proti výpadům pana Karla Schwarzenberga se lidé ohrazují nejen u nás, ale i v Rakousku. Jejich soupeř miliardář Babiš byl označen za spolupracovníka StB. Brání se tím, že byl sledován a jeho složka byla monitorována, avšak nebyla to složka udavače. Nebo to byla příprava na antizemanovskou koalici s B. Sobotkou, který má blízko k lidem TOP09?

KSČM sice získala, ale pro ně je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Své máme jisté. Že lídři a kandidáti používají neoprávněně titul RSDr. (doktor politických věd), nikoho nezajímá, přestože tyto tituly byly v 90-tých letech minulého století zrušeny. Oni jsou čistí, aféra soudruha Dolejšího zapomenuta a rok 1989 je minulost překrytá aférami minulých vlád.

ČSSD sice zvítězila, avšak došlo ke krizi uvnitř strany, kdy boj o místa na kandidátkách v několika krajích byl řešen mediálně, tak i soudně. Tzv. puč jí také moc nepomohl, ani spojenectví s KDU-ČSL. Na billboardy lze cokoliv napsat nebo nakreslit, třeba slibovat modré z nebe, ale musí se to lidem líbit. Že někdo zadlužil stát, prodal střechu nad hlavou horníkům, hlasoval pro solární energii, že náklady na splacení dluhu někdo přenesl na občana atd., to nikoho asi nezajímá. Je třeba zvolit někoho, kdo bude slibovat zářné zítřky.

Překvapením byl nástup hnutí ANO, nebo NE? Dochází zde k tzv. Berlusconizaci. Ale on přeci dává lidem práci (otázka je za kolik), získává dotace z EU, které jdou z našich daní, a lustrační osvědčení nepotřebuje. On byl řádně zvolen, zato kdejaký primář, ředitel příspěvkové organizace ho musí předložit, aby mohl vykonávat funkci. Copak je vláda a parlament soukromá firma? Ale v tomto chaosu to nevadí ani KSČM, takže se nelze divit už ničemu. Kromě toho jsou v hnutí ANO lidé různých politických směrů, včetně bývalých kritiků p. Babiše (Martin Komárek). Je také velmi trapné spoléhat na programovou ubohost, na to, že je Babiš bohatý, nepotřebuje krást a je nestranický. Nic z toho totiž nemusí být pravda.

Ano, existují různá měřítka. Jako lídr kandidátky DSSS v Moravskoslezském kraji byl Mgr. Komárek dvakrát pozván do Českého rozhlasu Ostrava. Když byl natáčet svou vizitku, nemohl použít svoje poznámky. Avšak v televizi jsme mohli sledovat tzv. vyvolené a nejlepší lídry v Praze, kde jich dokonce bylo 9, že nejen používali své poznámky, ale dokonce je četli. Proto při druhém vystoupení v ČRO si Mgr. Komárek svoje poznámky přinesl a byl překvapen, že i další lídři, aniž by se zeptali, si své poznámky vytáhli. Takže je následoval a poznámky použil, spolu s dalším kolegou, nikoliv přečetl. Na rozdíl od lídra strany, jež se měla dle průzkumů dostat do poslanecké sněmovny. Ten přestože to četl, měl dvakrát větší prostor než ostatní. Kromě toho, Mgr. Komárka neoslovil žádný krajský tisk. Ale i tak se politika dělá, včetně výhrůžných dopisů.

Je nutno si uvědomit, že vláda hospodářství neovlivní. Světový trh vládne ekonomikou a všichni se musí přizpůsobit. Jestliže ne, vyvolá se konflikt. V našem státě je zlodějna jednoduchá, hranice nejsou střeženy, peníze se převedou kliknutím klávesy. Proto musí existovat kontrola. Politická práce je jako každá jiná. Pokud se nedělá, doplatí na to celý stát. Minimum je vědět, co stát potřebuje.

Řešit se musí i věci nadčasové, tj. dostatek potomstva a jeho dobrá výchova. Řešit se musí podnikání ve světě, aby přineslo peníze domů a ne naopak. Dalším problémem jsou banky v cizích rukou, tím odchází vysoké zisky do zahraničí. Měli bychom mít naše soukromé banky, které by platily daně u nás a dividendy by se utrácely v našich obchodech za naše zboží. Takové banky sice už vznikly, avšak jsou malé a moc lidí o nich neví. Zato vietnamská komunita si chce založit svou vlastní banku. Je otázka, zda by to bylo výhodné pro náš stát a kam by šly tyto peníze, když vietnamští obchodníci jsou proslulí tím, že za prodané zboží nevydávají doklad o zaplacení. Tím způsobují daňové úniky a likvidují naše živnostníky, kteří daně platí. Proč my nemůžeme mít banku našich akcionářů? Podobný projekt se může týkat i podniků. Proč jsme montážními dělníky či klienti zahraničních peněžních ústavů, které nás odírají vysokými poplatky?

Emigrace nic neřeší. Lidé musí mít zaměstnání. Proto je nutno zrušit pracovní agentury a přednostně zaměstnávat našince. Musí mít prostředí pro založení rodiny. Lidé se musí ptát na politické programy. Ale kolik voličů programy čte? Proto volíme toho, kdo pěkně vypadá, vypráví krásné pohádky, rozdává koblihu či zmrzlinu. Vybírat při volbách je pozdě, ani kroužkování úspěch nepřineslo. Musíme znovu projít utrpením nových poznání.

Musíme si uvědomit, že část práce přebírá technika a část mizí za levnou pracovní silou mimo Evropu. Zde se musí Dělnická strana sociální spravedlnosti vyjádřit k občanům, kteří budou plodit děti, užívat drogy, hrát automaty, nedohlížet na vzdělání svých potomků apod. Lidé musí pracovat a ne „pobírat“, obzvlášť ti mladší. Ti, kteří chtějí vyšší příjmy, musí se kvalifikovat pro potřebné práce. Na to reaguje a dává program DSSS jasnou odpověď.

Evropa je v krizi a její důsledky vyvolávají potřebu dostat se z EU, neboli z modernizovaného žaláře národů, tzv. protektorátu Brusel. V Evropě vznikají nové strany, které požadují výstup z EU, nebo změnu. V ČR je to Dělnická strana sociální spravedlnosti, na kterou se nabalují skupiny nespokojených občanů, ale taktéž lidé, kteří chtějí naší straně uškodit. DSSS by měla rozšířit spolupráci s novými evropskými stranami, což by se mohlo projevit ve volbách do europarlamentu.

Škoda, že DSSS nedostala šanci od voličů v parlamentních volbách, určitě si ji zaslouží. Ale v podstatě jakoby neexistovala – opět zafungovalo přehlížení médií, nálepkování a pomlouvačná kampaň. Uveďme citát současného ministra vnitra v demisi, „jak jsou ti extrémisté odporní“, a již zesnulého politického vězně Milo Komínka (který by si mimochodem zasloužil vyznamenání in memoriam) k tomuto ministrovi, že se „s takovým jednáním a chováním nesetkal ani u bachařů v komunistických lágrech“.

Taková je pseudodemokracie po česku. Názor si udělejte sami.

Mgr. Václav Komárek a Iveta Machová, DSSS Ostrava

Autoři použili některé poznatky z časopisu Svědomí č. 5/2013.